Co znamená vlastnit kulturní památku?
DŮVODY, KTERÉ MĚ VEDOU K NAPSÁNÍ TOHOTO ČLÁNKU:
Jsem majitelem kompletně zrekonstruované, památkově chráněné usedlosti NOVÁKŮV STATEK, která se nachází ve vesnické památkové zóně Olešná (Brdy). Od roku 2001 se prostřednictvím naší firmy REALITY 1788 profesně věnuji rekonstrukcím, regeneracím a prodejům historických a tradičních objektů, mezi něž patří také nemovitosti, které jsou zapsané jako kulturní památky. Za tuto dobu jsem získal řadu zkušeností spojených s obnovou těchto domů, což postupně utvářelo můj současný postoj k problematice památkové ochrany. Rád se s Vámi o tyto poznatky podělím, jelikož jsou nejenom teoretické, ale i v praxi ověřené.
Vše o kompletní rekonstrukci Novákova statku naleznete na našich webových stránkách.
KAPITOLA 1:
PAMÁTKÁŘI - DOBRO NEBO ZLO?
Ať pátrám ve své paměti jak chci, nemohu si vzpomenout na žádný mediální výstup, který by pozitivně hodnotil práci památkářů. Veškeré informace na téma památkové ochrany jsou vůči památkářům spíše kritické. Dlouho jsem nechápal proč, jelikož mé osobní zkušenosti jsou jiné a veskrze pozitivní. Zdrojem kritiky památkářů jsou totiž tři potrefené husy: developeři, výrobci stavebních materiálů a "český chytrolín".
Developeři: developerům leží památkáři v žaludku, protože jim nechtějí povolovat totální "vykuchávání" městských domů, ze kterých poté zbyde pouze skelet, ve kterém si developer postaví kompletně nový interiér, čím minimalizuje náročnost stavby a maximalizuje svůj zisk. Netvrdím, že to dělají všichni, ale drtivá většina se o to permanentně pokouší (pokud se jim náhodou nepodaří zbořit celý dům).
Výrobci stavebních hmot: vyrobci plastových oken, unifikovaných eurooken, tvrdých "polystyrenových" fasád, betových plotů, zámkových dlažeb, lesklých střešních krytin s engobou atd, atd..., těm všem šlapou památkáři na kuří oka, jelikož nechtějí povolovat tyto stavební materiály na rekonstrukce památek, ale ani do památkových zón a rezervací.
Český chytrolín: Všude byl, všechno zná a má zaručený patent na rozum. Co mu bude kdo vykládat, natož nějací památkáři. On si to přeci vše udělá po svém a nikdo mu do toho nebude "kecat". Chytrolín je zastoupen ve všech sociálních vrstvách a dokonce i napříč vzděláním. Stačí se podívat na realitní portál S-REALITY do sekce "chalupy" a uvidíte jednu hrůzu vedle druhé. Kdo za to může? Památkáři? Kdepak vážení, to je práce českého chytrolína, nikoli památkářů...
Na úvod jsem záměrně vybral dvě fotografie z usedlosti, která není památkově chráněná, ale její rekonstrukce byla provedena tak citlivě, jako kdyby se o památku jednalo.
V tomto konkrétním případě se tedy nejedná o památku, ale majitel usedlosti je osvícený investor a chytrý kluk, který když něco neví, tak se zeptá...
Pokud by se naopak jednalo o kulturní památku a majitelem usedlosti by byl typický "český chytrolínek", tak by výsledek rekonstrukce nikdy nedopadl takto kvalitně, protože primárně jde vždy o lidskou kvalitu investora a teprve až poté o samotné památkáře.
KAPITOLA 2:
KULTURNÍ PAMÁTKA - JE MOŽNÉ JI KVALITNĚ ZREKONSTRUOVAT, ČI NIKOLI?
Stále se setkávám s tím, jak jsou lidé mediálně "masírováni", že v případě rekonstrukce památky nebudou moci "toto" nebo "tamto", a že budou muset stále poslouchat památkáře. Občas jen "žasnu" s otevřenými ústy a pak se jich vždy ptám jestli je to jejich vlastní zkušenost, na což mi většinou odpovídají, že to někde četli nebo slyšeli, či nedej bože viděli v televizi :). Já si poté připadám, že asi žiji na jiné planetě, jelikož při rekonstrukcích památek zřejmě komunikuji s nějakými jinými památkáři... Opravdu nic takového nezažívám a jediným vysvětlením pro mě je to, že za tím bude stát zase to české chytrolínství a přebujelé ego některých jedinců, kteří dokáží uvažovat pouze v rovině - je to moje, já to platím a nikdo mi nebude nic vykládat, protože já jsem centrální mozek lidstva :-) Pojďte se ale přesvědčit sami, že je možné kulturní památku zrekonstruovat kvalitně, i při splnění standardů 21. století.
KAPITOLA 2 - FOTOGALERIE
Jako názorný příklad jsem vybral památkově chráněný areál mého kamaráda.
Na začátku byl smutný a zubožený dům. Jak vypadá dnes, to posuďte sami...
Uvnitř domu jsou prostory, které na Vás dýchají tradicí, ale přesto se zde žije současným životem.
V areálu nemovitosti je kachlový sporák, ale také dvě tepelná čerpadla, která vše vytápějí.
Jsou zde pokoje, ze kterých na Vás dýchá kouzlo dávných časů...
Zastoupena je tu i současná kvalitní architektura, se kterou památkáři neměli žádný problém.
Využitý je i půdní prostor, a to opět ve shodě s památkovým ústavem...
Krásný podkrovní pokoj s proskleným štítem. Opět s bezproblémovým souhlasem památkářů.
Spal jsem tu několikrát a mohu říci jediné - nádhera.
Horní síň domu má celo-prosklené dveře na pavlač s termoizolačním sklem, kdy původní svlakové dveře slouží již jen jako "okenice", kterou když otevřete, tak máte síň plnou světla. Naopak v letním žáru je příjemné mít "okenici" uzavřenou.
Na závěr ještě jeden "prvorepublikový pokoj"...
Vše je dokonale opaveno s ponecháním přirozené barvy dřeva.
Areál byl před obnovou v dezolátním stavu. Roubený špýchar uprostřed fotografie je vystavěn jako volná kopie původního objektu, ze kterého se zachovala pouze zděná přízemní část.
CO ŘÍCI ZÁVĚREM:
Viděli jste příklad kompletně zrekonstruované památkově chráněné usedlosti I. kategorie, ve které se žije plnohodnotným životem a to nejenom v hezkém, ale i komfortním prostředí. Součástí usedlosti je mimo jiné šikovně ukrytý bazén a několik dalších vymožeností 21. století. Je tedy evidentní, že se kulturní památky dají citlivě, vkusně a účelně zrekonstruovat, aniž by to jejich majitele nějakým zásadním způsobem omezovalo. Při rekonstrukcích těchto domů bude vždy nejdůležitějším faktorem mentální a lidská vyspělost investora.
Přeji Vám jen to dobré a snad Vám tento článek ukáže cestu tím správným směrem.
S přátelským pozdravem
Jiří Klimeš
Pokud nám chcete k tomuto příspěvku něco napsat tak pište na: klimes@reality1788.cz
